1. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat o obsahu právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, neobsahuje-li stanovené údaje přímo dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti:
a) nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce, b) nejpozději ve lhůtě 1 měsíce ode dne započetí výkonu práce, c) není stanoveno.
2. Od koho musí zaměstnavatel obdržet souhlas, pokud chce organizovat prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud není u něho ustanovena odborová organizace ani zástupce pro oblast BOZP?
a) od nikoho, b) od Oblastního inspektorátu práce, c) od zástupce Českomoravské komory odborových svazů.
3. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb, lhůta periodické prohlídky u noční práce je:
a) nejméně 2x za rok, b) nejméně 1x za 5 let, c) 1x za dva roky.
4. Bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků stanovuje předpis:
a) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., b) nařízení vlády č. 201/2010 Sb., c) nařízení vlády č. 390/2021 Sb.
5. Za škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá:
a) zaměstnavatel, u kterého je zaměstnanec v trvalém pracovním poměru, b) zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracoval naposledy za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, c) zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracoval nejdéle za podmínek, které mohly vyvolat vznik nemoci z povolání.
6. Bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se hodnotí v bodech. Hodnota jednoho bodu při stanovení náhrady činí:
a) 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, b) 2 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, c) 250 Kč.
7. Při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život se zvýší bodové hodnocení bolesti nejvýše o:
a) 100 %, b) 50 %, c) 20 %.
8. O bezpečnosti vyhrazených technických elektrických zařízení pojednává předpis:
a) nařízení vlády č. 190/2022 Sb., b) nařízení vlády č. 192/2022 Sb., c) nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
9. Jak často se provádí provozní revize vyhrazeného plynového zařízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak?
a) nejméně 1x ročně, b) nejméně 1x za 2 roky, c) nejméně 1x za 3 roky.
10. Co se rozumí podle nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, provozní dokumentací?
a) předpis zaměstnavatele upravující technologické postupy pro používání zařízení, b) soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, c) zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce.
11. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, se za kategorii druhou považují práce:
a) při níž podle současné úrovně poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, b) při níž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity stanovené zvláštními právními předpisy, c) při níž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
12. Při práci v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo korigované teplotě musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při teplotě od 13 do 4,1 °C nepřesáhla:
a) 4 hodiny, b) 3 hodiny, c) není stanoveno.
13. Maximální teplota na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou a přirozeným větráním, kde je vykonávána práce třídy I, je:
a) 27 °C, b) 26 °C, c) 30 °C.
14. Při nepříznivé klimatické situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací. Za nepříznivou povětrnostní situaci, která výrazně zvyšuje nebezpečí pádu nebo sklouznutí, se při práci ve výškách považuje:
a) teplota prostředí nižší než – 10 °C, b) teplota prostředí nižší než 4 °C, c) teplota prostředí nižší než – 5 °C.
15. Které z uvedených činností patří do skupiny činností se zvýšeným požárním nebezpečím?
a) činnosti, při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody, b) činnosti, při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé v celkovém množství nepřevyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo nepřevyšujícím 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu, c) činnosti, při kterých je prováděno tavení, odlévání nebo svařování kovů.
16. Které z uvedených prostředků nepatří mezi věcné prostředky požární ochrany?
a) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu, b) hasicí přístroje, c) osobní ochranné prostředky.
17. Za doklad prokazující zajištění požární bezpečnosti technických nebo technologických zařízení se také považuje:
a) požárně bezpečnostní řešení, b) operativní karta, c) zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole.
18. Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části, musí být vypracován plán prací s údaji také o:
a) pracovních postupech používaných při práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest, b) počtu zaměstnanců vystavených riziku, c) zdravotních prohlídkách zaměstnanců vystavených riziku.
19. Co je nutné učinit, pracuje-li zaměstnanec osamoceně nebo samostatně ve výškách, či nad volnou hloubkou?
a) zaměstnanec musí být seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem, b) zaměstnanec nesmí pracovat osamoceně ani samostatně, c) zaměstnanec nesmí pracovat ve vzdálenosti větší než 50 m od dalšího pracoviště.
20. Jaké práce lze vykonávat ze žebříku?
a) jakékoliv, pokud stojí zaměstnanec čelem k žebříku, b) jakékoliv, pokud zaměstnanec pracuje ve výšce do 5 m, c) krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí.