Rozhovor pro Deník N

Mgr. Michal Šoltes, Ph.D., M.A., hlavní řešitel výzkumného úkolu Determinanty a dopady volby délky rodičovské dovolené v ČR, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, ve spolupráci s CERGE-EI v letech 2021–2023, poskytl rozhovor pro Deník N.

Přijde mi, že stále žijeme v představě, že symbolem rodiny je žena, která zůstává doma a stará se o děti, zatímco muž vydělává. A systém tomu napomáhá. Příkladem je sleva na partnera s nízkými příjmy. Když se taková žena vrátí na trh práce, partner přijde o výraznou daňovou slevu, rodina tak čelí vyšší daňové zátěži. To může odradit od návratu do práce, čímž dochází ke ztrátě lidského kapitálu, nižším výdělkům a nakonec i nižšímu důchodu.

Totéž však dělá relativně štědrý rodičovský příspěvek a dlouhá rodičovská dovolená. To nám potvrdil společný výzkum CERGE-EI a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Zaměřili jsme se na poslední navýšení rodičovského příspěvku, kdy došlo k růstu o 80 tisíc korun. Z prvních dat vychází, že snížilo účast na trhu práce o šest procentních bodů z 41 na 35 procentních bodů. Efekt je přitom nejsilnější u žen s vysokoškolským vzděláním. Tam je propad zaměstnanosti o šestnáct procentních bodů z původních 50 na 34. Je to tak další motivace pro lidi – především ženy – zůstat doma, odpověděl ekonom Michal Šoltes na otázku, zda současná vláda klade důraz na rodinu a máme nyní politiku, která ji podporuje.

 

©2022

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2018–2022 a je součástí výzkumného úkolu 09-S4-2021-VÚBP Determinanty a dopady volby délky rodičovské dovolené v ČR, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., ve spolupráci s CERGE-EI v letech 2021–2023.

Cílem výzkumné aktivity je vyhodnocení dopadů navýšení rodičovského příspěvku a změny jeho nárokovosti od 1. 1. 2020 na chování domácností (dopady na nabídku práce a zaměstnanost – extensive a intensive margin). Dále je cílem srovnat dopady s výsledky ad-hoc dotazníkového šetření zaměřeného na vliv rodičovského příspěvku na chování domácností. Akademický cíl výzkumu je především ve srovnání hypotetických scénářů z dotazníkového experimentu s efekty skutečné reformy. Dojde tak k ověření, zda má v dotazníkových šetřeních smysl představovat respondentům hypotetické scénáře a zda má rozhodnutí o prodloužení čerpání příspěvku reálný dopad na nabídku práce – vyhodnocení přirozeného experimentu.