Policy Briefs VÚBP, v. v. i.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2022 Mechanizmy právní obrany zaměstnance v případě mobbingu, bossingu a staffingu

Jana Ranglová – Kateřina Vančurová – Lenka Scheu

Různé formy násilí, šikany a diskriminace v pracovních vztazích jsou negativním jevem, který je spojen s psychosociálními riziky a vysokou mírou stresu na pracovišti. Šikana se na pracovišti může vyskytovat v různých podobách, ať už se jedná o mobbing, bossing či staffing, což jsou pojmy označující systematické agresivní jednání na pracovišti s cílem získat pocit převahy či výhod, namířené proti jednotlivci nebo skupině osob. Znakem jednotlivých druhů agresivního chování je pak jeho trvalost či opakovanost. S některou z forem šikany na pracovišti se setkává přibližně čtvrtina osob starších patnácti let.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2021 Pracovnělékařské služby

Lenka Scheu – Filip Dostál – Josef Havelka – Martin Štefko

Problematika pracovnělékařských posudků je poměrně široká. Právní úprava této oblasti není bez nedostatků a doznává čas od času určitých změn. Proto obsah publikace Pracovnělékařské posudky nemůže být vyčerpávající. Cílem je poskytnout základní orientaci v této problematice. K podrobnějšímu studiu je zapotřebí využít příslušné právní předpisy, judikaturu a odborné monografie. V tomto ohledu je možné odkázat např. na nejnovější práci doc. Martina Štefka Lékařské posudky v pracovním právu. Lékařské posudky poskytovatelů pracovnělékařských služeb a jejich význam pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 2/2021 Covid-19 Nemoc z povolání

Lenka Scheu – Filip Dostál

Onemocnění covid-19 se nově řadí mezi tzv. nemoci z povolání. K uznání onemocnění covid-19 za nemoc z povolání je potřeba splnit kumulativně stanovené podmínky a případné nároky z nemoci z povolání uplatnit u zaměstnavatele. Statisticky se novým typem koronaviru nejčastěji na pracovištích nakazili zdravotníci, záchranáři a hasiči, policisté a pedagogové.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 3/2021 Výsledky průzkumu Používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Jan Civín

S ohledem na trvající pandemii onemocnění covid-19 se jevilo jako podstatné provést průzkum ohledně používání OOPP na pracovištích, zejména pak ve zdravotnictví. Respondentům bylo položeno několik otázek ohledně jejich zkušenosti s používáním OOPP při výkonu práce.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 4/2021 Praktické zásady používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Jan Civín

S ohledem na trvající pandemii onemocnění covid-19 se jevilo jako podstatné provést analýzu i sběr dat ohledně používání OOPP na pracovištích, zejména pak ve zdravotnictví, kde je jejich potřeba mnohdy znatelnější.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 5/2021 Pracovnělékařské služby

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Adéla Kalová

Pracovnělékařské služby poskytuje lékař v oboru praktického lékařství zejména pro zaměstnance zaměstnavatele, se kterým má uzavřenou příslušnou smlouvu. Výstupem z prohlídky zaměstnance je pak lékařský posudek. Tento slouží k posouzení, zda je zaměstnanec způsobilý k dané práci, či nikoliv. Bez kladného posouzení není možné zaměstnance na dané pozici zaměstnat.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 6/2021 Lékařské posudky

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Adéla Kalová

Autor publikace doc. JUDr. Martin Štefko, PhD. se v rámci svého výzkumu zabývá problematikou vydávání lékařských posudků, a to zejména z pohledu právní úpravy. Nastiňuje taktéž historický kontext, který nelze opomíjet a nabízí i srovnání názorů odborné společnosti ze zahraničí. Posuzování zdravotního stavu pak vnímá ze dvou pohledů – pracovního práva a práva sociálního zabezpečení.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 7/2021 První pomoc při šikaně v práci Praktický manuál pro zaměstnance ohrožené některou z forem šikany v zaměstnání – mobbingem, bossingem nebo staffingem

Joža Spurný – Lenka Scheu – Jana Ranglová – Josef Havelka

Šikana v pracovním prostředí může mít různé podoby a formy. Nejčastěji se setkáme s rozdělením na tři základní druhy šikany: mobbing (šikana mezi spolupracovníky), bossing (šikana ze strany nadřízeného) a staffing (šikana vedoucího jeho podřízenými). Tyto jevy mají negativní vliv nejen na postiženého pracovníka, protože stres, kterému je vystaven, může vyvolat i dlouhodobé psychické i fyzické potíže, ale ovlivňují i jeho rodinu a nejbližší okolí, a v neposlední řadě také rapidně zhoršují mezilidské vztahy na pracovišti, vedou k častějším absencím, k vyšší fluktuaci pracovníků a celkově ke snížení pracovního výkonu celého kolektivu. Proto je třeba hledat cesty k prevenci, a pokud už tato situace nastane, být připraven a vědět, jaký obranný postoj zaujmout.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 8/2021 Dopady covid-19 na kvalitu pracovního života v ČR

Martin Štěpánek

Pandemie covid-19 zapříčinila ztrátu zaměstnání, pokles příjmu a všeobecně vyšší pracovní nejistotu pro výraznou část pracujících lidí v České republice. V tomto článku se věnujeme četnosti těchto dopadů a také důsledkům pro kvalitu pracovního života.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 9/2021 Vývoj webové aplikace Práce cizinců v České republice

Kateřina Vančurová – Jana Ranglová – Magdaléna Svobodová – Štěpán Pastorek

Cizinci ze třetích zemí pracující v České republice se velice často stávají obětí vykořisťování ze strany nelegálních pracovních agentur a zprostředkovatelů, nemají dostatek informací o podmínkách legálního vstupu na území ČR, vykonávají práci za nevyhovujících pracovních a mzdových podmínek, není jim zajištěna v dostatečné míře BOZP, stávají se obětí vážných i smrtelných pracovních úrazů bez nároku na odškodnění.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 10/2021 Návrh metodického preventivního postupu k hodnocení zátěže MSD v různých podmínkách u vybraných pracovních činností

Andrea Macháčková – Stanislav Malý – Ivan Dlugoš

Poruchy svalové a kosterní soustavy (MSD) související s prací jsou jednou z nejčastějších příčin absence v práci. Mohou být způsobeny nejen pracovními pohyby, jako je ohýbání, tlačení, zvedání atd., ale také prodlouženým sezením při kancelářských pracích. Pro zaměstnavatele, kteří chtějí snížit výskyt MSD a chtějí vytvořit zdravější a bezpečnější pracovní prostředí, je důležité posoudit pracoviště z ergonomického hlediska a identifikovat a kvantifikovat rizikové faktory.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 11/2021 Ergonomické aspekty prevence muskuloskeletálních onemocnění (MSD)

Ivan Dlugoš – Stanislav Malý – Andrea Macháčková

Neodkladné a komplexní řešení stále se zvyšujícího výskytu muskuloskeletálních onemocnění je velkou výzvou. Ke vzniku MSD dochází navzdory automatizaci, robotizaci, zavádění různých druhů manipulátorů v průmyslové praxi i při aplikaci moderních, ergonomických poznatků a přístupů k projektování, zřizování pracovišť a zefektivnění postupů pracovní činnosti. MSD mají do značné míry souvislost s organizací práce. Rozhodujícím předpokladem k předcházení a k eliminaci MSD je aktivní účast pracovníků.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 12/2021 Řízení rizik BOZP – přenosné infekce

Filip Dostál – Lenka Scheu – Adéla Kalová

Průzkum provedený v rámci řešení výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik na zdravotnických pracovištích v kontextu protiepidemiologických opatření se zabýval šířením přenosných onemocnění v době koronavirové. Dotázaní odpovídali na řadu otázek, které se dotýkaly nejrůznějších oblasti – od hodnocení včasnosti přijatých opatření proti šíření přenosných infekcí přes míru informovanosti ohledně používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) až po kontrolu či vůbec dodržování těchto opatření.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 13/2021 Výsledky průzkumu v českých nemocnicích – klinické studie používání OOPP

Filip Dostál – Lenka Scheu – Adéla Kalová

Průzkum zaměřující se na klinické studie používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) na půdě českých nemocnic přinesl mnoho směrodatných dat. Některé výsledky byly velmi příznivé, např. včasná informovanost o povinnosti chránit se používáním OOPP před přenosem infekčních onemocnění. Jiné výsledky však přinesly překvapující závěry, jako tomu bylo třeba u nemožnosti ovlivnit výběr velikosti respirátoru tak, aby dotyčného správně chránil. Závěrečné hodnocení zvládnutí covidové situace z hlediska OOPP oznámkovali respondenti za pomoci stupnice známkování od 1 do 5 známkou 2. Tu udělilo téměř 60 % dotázaných. Na základě toho je tudíž možno usuzovat, že celkově byla covidová situace z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců nemocnic zvládnuta poměrně dobře.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 14/2021 Podcast COVID-19, nemoc z povolání

Filip Dostál – Lenka Scheu – Adéla Kalová

Nemocí z povolání rozumíme nemoc, která vzniká nepříznivým působením škodlivých vlivů, pokud vznikla za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Onemocnění covid-19 se již na seznam nemocí z povolání dostalo. Účastníkům podcastu bylo položeno několik otázek, které se dotýkaly právě této problematiky. Cílem bylo představit veřejnosti blíže podmínky, za kterých se onemocnění stane tzv. nemocí z povolání, a také představit případy covidu-19 jako nemoci z povolání v datech, která byla v České republice shromážděna od počátku pandemie.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 15/2021 Shrnutí výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik na zdravotnických pracovištích v kontextu protiepidemiologických opatření

Filip Dostál – Lenka Scheu – Adéla Kalová

Výzkumný úkol Hodnocení a řízení pracovních rizik na zdravotnických pracovištích v kontextu protiepidemiologických opatření byl zahájen v lednu 2020 a jeho cílem bylo analyzovat současný stav nastavení hodnocení a řízení pracovních rizik ve zdravotnických zařízeních s ohledem na možnost vzniku epidemie onemocnění navrhnout možné změny systému, souvisejících předpisů a norem, dále pak doporučení pro zaměstnavatele.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 16/2021 Shrnutí výzkumného úkolu Lékařské posudky poskytovatelů pracovnělékařských služeb a jejich význam pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců

Filip Dostál – Lenka Scheu – Adéla Kalová – Martin Štefko

Zaměstnanec musí být pro výkon dané práce zdravotně způsobilý, na což má zaměstnavatel povinnost dohlédnout. Je též klíčové sledovat zdravotní způsobilost zaměstnance v průběhu trvání pracovního poměru a při podezření na možné zhoršení zdravotního stavu zaměstnance jej poslat k příslušnému poskytovateli zdravotních služeb, který jeho zdravotní způsobilost zhodnotí a vydá o tom lékařský posudek.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 17/2021 Podcast Šikana v pracovním prostředí a obranné mechanizmy z pohledu zaměstnanců aneb jak se bránit projevům mobbingu, bossingu a staffingu

Jana Ranglová – Joža Spurný

Další díl ze série podcastů VÚBP, který vznikl pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se zaměřil na fenomén šikany v pracovním prostředí neboli mobbing (šikana mezi spolupracovníky), bossing (šikana ze strany nadřízeného) a staffing (šikana vedoucího jeho podřízenými). Tyto jevy mají negativní vliv nejen na postiženého pracovníka, protože stres,
kterému je vystaven, může vyvolat i dlouhodobé psychické i fyzické potíže, ale ovlivňují i jeho rodinu a nejbližší okolí a v neposlední řadě také rapidně zhoršují mezilidské vztahy na pracovišti, vedou k častějším absencím, k vyšší fluktuaci pracovníků a celkově ke snížení pracovního výkonu celého kolektivu. Proto je třeba hledat cesty k prevenci mobbingu, a pokud už tato situace nastane, být připraven a vědět, jaký obranný postoj zaujmout.
Jak poznáme, že jsme se stali obětí mobbingu?
Jaké jsou jeho typické projevy?
Kde leží hranice mezi šikanou na pracovišti a řešením běžných pracovních konfliktů?
A jak se nejlépe bránit, ať už psychologicky vytvořením vlastních obranných mechanizmů, nebo právní cestou?
Na tyto a další otázky se pokusili odpovědět protagonisté tohoto podcastu.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 18/2021 Podcast Šikana v pracovních vztazích z pohledu zaměstnavatelů

Jana Ranglová

V dalším díle ze série podcastů VÚBP, který vznikl pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, jsme se zaměřili na fenomén mobbingu, bossingu a staffingu z pohledu zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků.
Mobbing, bossing či staffing má závažné negativní důsledky nejen pro zaměstnance, který je tomuto jednání vystaven, ale také pro organizaci, ve které se odehrává.
Tyto jevy jsou spojeny s častými a dlouhodobými pracovními absencemi, přináší také zvýšenou fluktuaci pracovníků a následně náklady na výběr a zaškolení nových zaměstnanců. Toxické pracovní klima ovlivňuje soudržnost pracovního kolektivu, podílí se na zvýšené hladině pracovního stresu, snižuje produktivitu práce a v konečném důsledku vede k finančním ztrátám organizace.
V případě mobbingu, bossingu a staffingu existuje také riziko, že dotčený zaměstnanec podá k prošetření orgánům inspekce práce podnět, který povede k uložení pokuty zaměstnavateli. Výjimečné nejsou ani případy soudních sporů v této oblasti, případně medializace případů a následné poškození důvěryhodnosti organizace.
Proto je i pro zaměstnavatele důležité zajímat se o problematiku mobbingu a vztahové patologie na pracovišti a preventivně působit a minimalizovat možnost výskytu těchto projevů.
Jaký vliv mají sociálně-patologické jevy v pracovních vztazích na hospodářské výsledky organizace?
Můžeme poznat chování „rizikového“ zaměstnance už při přijímacím řízení?
Proměnily se formy a projevy mobbingu, bossingu a staffingu během pandemie nemoci covid-19?
Co se skrývá pod pojmy kyberšikana a digitální nevolnictví?
Jaká antimobbingová opatření může zaměstnavatel použít a jaká je úloha peer pracovníka v organizaci?

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 19/2021 Metodický materiál ke splnění požadavku zpracování posouzení rizik

Martina Pražáková – Tomáš Dosoudil – Veronika Mikošková – Vilém Sluka – Linda Vachudová

Výzkumný úkol byl zaměřen na podporu specifické skupiny provozovatelů, kteří nakládají s výbušninami, municí, střelivem a pyrotechnickými výrobky s ohledem na skutečnost, že výroba a skladování výbušnin patří mezi vysoce riziková průmyslová odvětví.
Výstupy výzkumného úkolu – metodické, podpůrné a vzdělávací materiály – mohou přispět k zajištění vyšší bezpečnosti při nakládání s výbušnými látkami, tedy v oblasti, kde přetrvává výskyt závažných i smrtelných úrazů.
Výstupy jsou určeny pro výkon státní správy, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám v oblasti prevence závažných havárií i dalším zájemcům o tuto oblast.
Hlavními výstupy jsou dva metodické materiály pro podporu zpracování bezpečnostních dokumentů podle požadavků zákona o prevenci závažných havárií.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 20/2021 Metodický materiál pro podporu zpracování systémových částí bezpečnostních dokumentů

Martina Pražáková – Tomáš Dosoudil – Veronika Mikošková – Vilém Sluka – Linda Vachudová

Výzkumný úkol byl zaměřen na podporu specifické skupiny provozovatelů, kteří nakládají s výbušninami, municí, střelivem a pyrotechnickými výrobky s ohledem na skutečnost, že výroba a skladování výbušnin patří mezi vysoce riziková průmyslová odvětví.
Výstupy, kterými jsou metodické, podpůrné a vzdělávací materiály, mohou přispět k zajištění vyšší bezpečnosti při nakládání s výbušnými látkami, tedy v oblasti, kde přetrvává výskyt závažných i smrtelných úrazů.
Metodický materiál pro podporu zpracování systémových částí bezpečnostních dokumentů zpracovávaných podle požadavků zákona o prevenci závažných havárií pro provozovatele v oblasti výroby a skladování výbušnin, střeliva, munice a pyrotechnických výrobků spolu s ostatními výstupy připravenými v rámci stejného projektu, jsou užitečnými pomůckami pro tvorbu bezpečnostních dokumentů podle zákona o prevenci závažných havárií, ale zároveň mohou posloužit jako podpora posuzovací a rozhodovací činnosti týkající se návrhů těchto dokumentů.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 21/2021 BOZP v kontextu klimatické změny – tepelný stres

Kolektiv VÚBP, v. v. i., vedený Pavlem Danihelkou

Mezinárodní výzkumné týmy prokázaly, že míra ohrožení zdraví způsobená lidskými chybami a nehodami v průmyslovém prostředí, roste souběžně se zvýšenou pracovní zátěží a v prostředích nad 24 °C nebo pokud mají pracovníci tělesnou teplotu vyšší než 38 °C. Vlny veder jsou podle European Environment Agency v Evropě po epidemii covid-19 nejhorší přírodní katastrofou s ohledem na lidské zdraví a se změnou klimatu se očekává další zhoršení. Extrémní teploty mají dopad nejen na fyzické zdraví, ale z velké části ovlivňují i psychiku člověka.
Projekt MPSV BOZP v kontextu klimatické změny se tomuto problému věnuje a nabízí vědomostní základnu i praktické nástroje pro řešení tepelného stresu na pracovišti.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 22/2021 Webová stránka Kvality pracovního života v České republice www.pracovnipohoda.cz

Martin Štěpánek

Webová stránka pracovnipohoda.cz informuje o kvalitě pracovního života a jejím měření v České republice. Kromě přehledu dat a informací o indikátoru SQWLi, který slouží k měření kvality pracovního života, navazujících projektech a publikacích, nabízí webová stránka nově také praktická doporučení pro zaměstnance, živnostníky i zaměstnavatele, doplněná o užitečné odkazy.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2020 Hodnocení nebezpečnosti nanočástic na pracovištích a možnosti prevence

Karel Klouda – Kateřina Bátrlová – Marek Nechvátal – Petra Roupcová – Lenka Frišhansová – Šárka Bernatíková – Aleš Bernatík – Lenka Schreiberová

Výzkum BOZP při práci s nanomateriály byl rozdělen na dvě oblasti.

• První oblast, kde vyšší koncentrace nanočástic vzniká jako doprovod k antropogenní činnosti člověka (odpad v provozu). Z naměřených výsledků koncentrací nanočástic se hledal hlavní zdroj (ISO/TR 27 628 Workplace atmospheres — Ultrafine, nanoparticle and nano-structured aerosols — Inhalation exposure characterization and assessment) a ve spolupráci se zaměstnavatelem se navrhovaly opatření na snížení expozice zaměstnanců vůči vyšší koncentraci nanočástic (např. využití metodiky MPSV a opatření dle ISO/TR 27 628).
• Druhá oblast výzkumu se zabývala cílenou výrobou nanoproduktů, která v roce 2020 probíhala s obrovským „hysterickým“ rozmachem. Jedná se o nanovlákna z různých polymerů, které se produkují metodou elektrostatického zvlákňování (elektrospinning). Tyto nanovlákna jsou nanášena na netkanou tkaninu, čímž vznikne výchozí „surovina“ pro výrobu nanoroušek a hlavně respirátorů.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 2/2020 Nové přístupy pro tvorbu statistik a zlepšování informační základny o BOZP

Aneta Živná Kavaliérová – Iveta Mlezivová – Lenka Svobodová – Pavlína Bulínová – Marcela Váchová – Petr Mrkvička

Tvůrci politik v EU i v ČR kladou důraz na lepší shromažďování statistických údajů, na získávání objektivnějších, kvalitnějších informací a lepších důkazů o oblasti BOZP a kvalitě pracovního života. Jedná se o vhodné nástroje pro monitorování dotčené oblasti. Pro tvorbu politiky na základě důkazů je důležité shromažďovat spolehlivé, včasné a srovnatelné statistické údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání, expozici na pracovišti a onemocněních souvisejících s prací a analyzovat náklady a přínosy v oblasti BOZP. Cílem a záměrem je usilování o lepší zjišťování, shromažďování údajů a vypracování společných přístupů dotčených aktérů v oblasti BOZP tak, aby mohly být realizovány účinnější postupy, regulační mechanizmy, dozorové činnosti a zároveň aby byly patřičně zohledněny odpovídající administrativní náklady pro podniky a vnitrostátní správní orgány. Cílem výzkumných aktivit bylo zpracování návrhu modelu pro sběr a monitorování relevantních dat vztahujících se k BOZP.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 3/2020 Vývoj nástrojů pro posuzování pracovních rizik s využitím webové platformy OiRA pro účely malých podniků, mikropodniků a OSVČ v ČR

Anna Cidlinová – Alena Horáčková – Kateřina Bátrlová – Jiří Vala – Miloš  Eichler – Lucie Kocůrková – Barbora Martiníková – Lukáš Petik – Ivana Slováčková

Online nástroj pro hodnocení rizik OiRA (Online Interactive Risk Assessment) je jednou z aktivit Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). OiRA je webová platforma, která umožňuje tvořit nástroje pro odvětvové posuzování rizik, a to v jakémkoli jazyce, snadno a standardně. Snaží se pomocí svých bezplatných nástrojů zjednodušit mikropodnikům, malým podnikům a OSVČ proces hodnocení rizik. Jednotlivé vyvinuté nástroje jsou publikovány online na portálu https://oiraproject.eu/cs/oira-tools.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 4/2020 Vývoj webové aplikace postavené na platformě otevřených dat k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

Jiřina Ulmanová – Veronika Měrková

• Celosvětově existuje celá řada iniciativ, které podporují principy tzv. otevřeného vládnutí a otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Do této oblasti patří také problematika otevřených dat.
• Mezi hlavní lídry v ČR v této oblasti patří Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo financí. Ministerstvo financí v rámci výzkumného projektu definovalo standardy publikace a katalogizace otevřených dat pro veřejnou správu.
• Stěžejním zdrojem dostupných otevřených datových sad je Národní katalog otevřených dat veřejné správy ČR.
• Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) nejsou v současné době dostupná téměř žádná data v otevřeném formátu. Celá řada institucí zainteresovaných v oblasti BOZP však zveřejňuje řadu dat v podobě výročních zpráv a zpráv o činnostech, z nichž je možné data čerpat, a vytvořit tak otevřené datové sady.
• Projekt se zaměřil na vybudování webové aplikace, která by shromažďovala a vizualizovala dostupná data k oblasti BOZP. Byl vytvořen vlastní datový katalog, do něhož byly zpracovány dostupné sady, a to na úrovni krajů ČR.
• Vytvořená metodika poskytuje návod, jak takový katalog vytvořit, jak zpracovávat datové sady a jak je vizualizovat formou zajímavých tematických dashboardů.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 5/2020 Regiony s dlouhodobě nejvyšší úrazovostí a nemocností v ČR - příčiny a možnosti prevence

Josef Senčík – Marcela Váchová – Martin Viktora – Iveta Mlezivová – Lenka Svobodová – Petr Mrkvička

Při dlouhodobém sledování statistik týkajících se úrazovosti a nemocnosti v jednotlivých regionech ČR, které poskytuje každoročně Český statistický úřad, je možné vypozorovat, že některé regiony si vedou opakovaně a dlouhodobě hůře než regiony jiné. Ukazuje se, že rozdíly v úrazovosti a nemocnosti jsou v těchto regionech až dvojnásobné oproti celorepublikovému průměru. Nabízí se proto otázka, co může být příčinou tohoto jevu a jak je možné takovou situaci ovlivnit a zlepšit.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 6/2020 Právní úprava agenturního zaměstnání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP

Denisa Civínová – Jiří Vaňásek – Jan Vančura – Martin Štefko

Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravují §§ 14 až 16 a následně §§ 58 až 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky agenturního zaměstnávání, jako jedné z forem zprostředkování zaměstnání, upravuje zejména § 307a a §§ 308–309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, přičemž se předmětné problematiky také dotýká nařízení vlády č. 64/2009 o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat, ve znění nařízení vlády č. 374/2017 Sb.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 7/2020 Pracovněprávní vztahy a BOZP v kontextu kontroly povinností vyplývajících z § 316 zákoníku práce

Denisa Civínová – Lenka Scheu – Jiří Vaňásek – Jan Vančura – Josef Havelka – Martin Štefko

Ochrana osobních údajů je jednou z nepominutelných součástí právní regulace pracovněprávních vztahů. Dne 25. května 2018 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, které materiálně nahrazuje právní úpravu ochrany osobních údajů obsaženou v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále Obecné nařízení). Byť nařízení zachovává základní strukturu regulace, přináší řadu změn, které se nutně dotknou i pracovněprávních vztahů.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 8/2020 Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik

Josef Senčík – Marek Nechvátal – Pavlína Sedláčková – Jiří Vala – Vladimíra Lipšová – Kateřina Bátrlová – Karolína Mrázová – Jana Zónová

Kvalitní řízení BOZP je nezbytné v průběhu celé délky pracovního života, včetně prevence rizik na jedné straně a uzpůsobení pracoviště měnící se funkční kapacitě zaměstnanců na straně druhé. Psychosociální rizika na pracovišti vyplývají z charakteru a organizace práce, mezilidských vztahů na pracovišti a z vyvážení pracovního a rodinného života. Jsou-li tato rizika vnímána zaměstnanci jako zatěžující či překračující jejich možnosti, mohou být zdrojem pracovního stresu. Přestože nejsou psychosociální rizika ani pracovní stres explicitně zmíněny v právních předpisech České republiky, zaměstnavatel má povinnost je řídit. Pro účinné řízení BOZP jsou zásadní objektivní informace jak o úrovni psychosociální rizik na daném pracovišti, tak i informace o procesu stárnutí a jeho dopadech na pracovní život. Tyto informace musí být přístupné jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, resp. odborně způsobilým osobám v prevenci rizik. Poskytovatelé pracovnělékařských služeb by měli mít možnosti se v této oblasti dále vzdělávat. Přístup k zaměstnancům by měl být komplexní.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 9/2020 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnických a sociálních zařízeních s ohledem na dodržování hygieny (desinfekce apod.)

Lenka Scheu – Jana Ranglová – Jan Vančura – Josef Havelka – Kateřina Vančurová – Filip Dostál – Petr Havlíček

Nozokomiální infekce jsou problémem, který má potenciálně výrazně negativní dopady jak na pacienta, tak i na ekonomiku nemocnic. Problematika těchto infekcí je velmi široká, avšak bez její adekvátní znalosti není možné přijetí účinných a efektivních opatření proti šíření nozokomiálních infekcí. Významné místo v těchto preventivních aktivitách náleží hygienické očistě rukou, kterou je třeba provádět dostatečně důkladně, a to předepsanými postupy a za využití vhodných prostředků. Hygienická očista rukou tak představuje jeden z důležitých prostředků snížení výskytu nozokomiálních infekcí na minimum.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 10/2020 Analýza a hodnocení současného praktického a právního stavu oblasti BOZP na staveništích v České republice s akcentem na výkon činnosti koordinátora BOZP na staveništi s komparací stavu před a po novele č. 88/2016 Sb. zákona č. 309/2006 Sb.

Lenka Scheu – Jana Ranglová – Martin Štefko

Výkon činností koordinátora BOZP na staveništi přináleží ke stěžejním a stále aktuálním tématům. S ohledem na závažnost a související odpovědnost výkonů těchto činností se jevilo jako podstatné provést zmapování současného stavu, co se týče činnosti koordinátora BOZP na staveništi, a to s komparací stavu před a po novele č. 88/2016 Sb. zákona č. 309/2006 Sb.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2019 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v oblasti rostoucí zelené ekonomiky

Iveta Mlezivová – Lenka Svobodová – Pavlína Bulínová – Marcela Váchová – Petr Mrkvička

Pro zajištění dlouhodobého hospodářského růstu v ČR i ve světě se jeví jako nezbytné rozvíjet zelenou ekonomiku. Nedílnou součástí takového růstu je zajištění bezpečných, zdravých a důstojných pracovních podmínek lidem, kteří na těchto místech pracují nebo nově v následujících letech pracovat budou. Globální nedostatek zdrojů, jejich neefektivní využívání, růst cen surovin a energií, neudržitelný tlak na životní prostředí, změny klimatu, vznik nových trhů, změny spotřebitelské i průmyslové poptávky urychlují rozvoj odvětví šetrných k životnímu prostředí. Jedná se o perspektivní zdroj nových pracovních příležitostí. V krizovém období v Evropě vzrostl počet pracovních míst v zelené ekonomice o 20 %. U některých pracovních míst se hovoří o nutnosti přeměny v ekologičtější formu, neboť půjde o podmínku k přežití a lze v této souvislosti očekávat vznik nových pozic nejen pro vysoce kvalifikované pozice, ale vzniknou i místa středně a nízce kvalifikovaná. Úkolem navazujících národních strategií je zajistit, aby to byla místa pro zaměstnance také zajímavá.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 2/2019 Stanovení požadavků na znalosti učitelů středních škol pro kvalitní a účinné vzdělávání žáků v BOZP

Irena Kuhnová – Ivana Slováčková – Barbora Dvořáková

Ochrana mladých lidí (nových zaměstnanců/pracovníků), kteří se připravují na vstup na trh práce, nedávno na něj vstoupili nebo už jsou jeho součástí, je proto jednou z hlavních priorit EU a jedním z hlavních témat agendy EU. Obdobný postoj k tomuto tématu zaujímá i Česká republika. Už od doby, než byly rámcové vzdělávací programy schváleny pro jednotlivé stupně škol ČR, a školy podle nich začaly vyučovat, byly podniknuty pokusy, jak ovlivnit přístup rezortu školství k začlenění problematiky BOZP do vzdělávání, vč. zavedení této problematiky do středního (všeobecného i odborného) vzdělávání. Vzhledem k trvající neuspokojivé situaci, týkající se praktického začleňování tématu BOZP do výuky, byl v rámci tohoto výzkumného úkolu prověřen a analyzován současný stav, vč. překážek, které se na něm podílejí. Cílem výzkumného úkolu proto bylo stanovit požadavky na znalosti učitelů středních škol pro kvalitní a účinné vzdělávání žáků v bezpečnosti a ochraně zdraví, vč. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), a možnosti jejich dalšího profesního vzdělávání v této odborné problematice.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 3/2019 Zaměstnávání cizinců z neevropských zemí z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Josef Senčík – Marek Nechvátal – Pavlína Sedláčková – Jiří Vala – Milan Lupták

Ekonomický růst neomezuje pouze rychlost technologického rozvoje, ale také demografická situace u nás, resp. v EU jako celku. Na poli pracovního trhu je obecným problémem nedostatek lidí a konkrétních profesí. Existují tři možná řešení: podpora demografického růstu, cílené ovlivňování vzdělávacího systému a podpora přílivu pracovní síly ze zahraničí. V posledním případě lze reálně uvažovat především pracovní sílu ze zemí mimo EU, popř. z ekonomicky chudších oblastí Unie. První dva způsoby jsou dlouhodobé, třetí je pak relativně rychlý. Vyžaduje „pouhý“ dovoz pracovní síly.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 4/2019 Návrh systému řízení BOZP a prevence pracovních rizik pro státní organizace s více než 500 zaměstnanci

Jiří Tilhon

Řízení BOZP je v současné době prvotně řízeno ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy vztahujícími se k oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Konkrétní zaměstnavatel se řídí toliko těmi právními a ostatními předpisy k BOZP, které definují bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce vztahující se k podmínkám a charakteru vykonávané práce a pracovnímu prostředí na jeho pracovištích. Proto se podmínky BOZP u různých zaměstnavatelů různí, proto jsou jiné přístupy konkretizovány i u zaměstnavatelů shodných oborů činnosti či stejných strojních vybavení.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2018 Kvalita pracovního života 2018

Lenka Svobodová – Iveta Mlezivová – Pavlína Bulínová – Jiří Vinopal – Naděžda Čadová – Jan Červenka – Zuzana Dvořáková

Výzkumný úkol Kvalita pracovního života 2018 (dále KPŽ 2018) byl intenzivně řešen v krátkém ročním termínu. Stanovený hlavní cíl, a to zajistit aktualizovanou subjektivně vnímanou kvalitu pracovního života ekonomicky aktivních obyvatel ČR prostřednictvím reprezentativního šetření KPŽ 2018, zpracování dat dle certifikované metodiky a provedení importu do webových aplikací (aktualizace dat včetně rozšíření pro možnost tvorby časových řad), byl splněn. Monitorování kvality pracovního života by mělo v budoucnu pokračovat ve vhodném časovém intervalu pro naplňování časových řad a pro realizaci zpětné vazby o vývoji této oblasti.