Policy Briefs VÚBP, v. v. i.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2021 Pracovnělékařské služby

Lenka Scheu – Filip Dostál – Josef Havelka – Martin Štefko

Problematika pracovnělékařských posudků je poměrně široká. Právní úprava této oblasti není bez nedostatků a doznává čas od času určitých změn. Proto obsah publikace Pracovnělékařské posudky nemůže být vyčerpávající. Cílem je poskytnout základní orientaci v této problematice. K podrobnějšímu studiu je zapotřebí využít příslušné právní předpisy, judikaturu a odborné monografie. V tomto ohledu je možné odkázat např. na nejnovější práci doc. Martina Štefka Lékařské posudky v pracovním právu. Lékařské posudky poskytovatelů pracovnělékařských služeb a jejich význam pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 2/2021 Covid-19 Nemoc z povolání

Lenka Scheu – Filip Dostál

Onemocnění covid-19 se nově řadí mezi tzv. nemoci z povolání. K uznání onemocnění covid-19 za nemoc z povolání je potřeba splnit kumulativně stanovené podmínky a případné nároky z nemoci z povolání uplatnit u zaměstnavatele. Statisticky se novým typem koronaviru nejčastěji na pracovištích nakazili zdravotníci, záchranáři a hasiči, policisté a pedagogové.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 3/2021 Výsledky průzkumu Používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Jan Civín

S ohledem na trvající pandemii onemocnění covid-19 se jevilo jako podstatné provést průzkum ohledně používání OOPP na pracovištích, zejména pak ve zdravotnictví. Respondentům bylo položeno několik otázek ohledně jejich zkušenosti s používáním OOPP při výkonu práce.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 4/2021 Praktické zásady používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Jan Civín

S ohledem na trvající pandemii onemocnění covid-19 se jevilo jako podstatné provést analýzu i sběr dat ohledně používání OOPP na pracovištích, zejména pak ve zdravotnictví, kde je jejich potřeba mnohdy znatelnější.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 5/2021 Pracovnělékařské služby

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Adéla Kalová

Pracovnělékařské služby poskytuje lékař v oboru praktického lékařství zejména pro zaměstnance zaměstnavatele, se kterým má uzavřenou příslušnou smlouvu. Výstupem z prohlídky zaměstnance je pak lékařský posudek. Tento slouží k posouzení, zda je zaměstnanec způsobilý k dané práci, či nikoliv. Bez kladného posouzení není možné zaměstnance na dané pozici zaměstnat.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 6/2021 Lékařské posudky

Lenka Scheu – Filip Dostál – Petr Havlíček – Adéla Kalová

Autor publikace doc. JUDr. Martin Štefko, PhD. se v rámci svého výzkumu zabývá problematikou vydávání lékařských posudků, a to zejména z pohledu právní úpravy. Nastiňuje taktéž historický kontext, který nelze opomíjet a nabízí i srovnání názorů odborné společnosti ze zahraničí. Posuzování zdravotního stavu pak vnímá ze dvou pohledů – pracovního práva a práva sociálního zabezpečení.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2020 Hodnocení nebezpečnosti nanočástic na pracovištích a možnosti prevence

Karel Klouda – Kateřina Bátrlová – Marek Nechvátal – Petra Roupcová – Lenka Frišhansová – Šárka Bernatíková – Aleš Bernatík – Lenka Schreiberová

Výzkum BOZP při práci s nanomateriály byl rozdělen na dvě oblasti.

• První oblast, kde vyšší koncentrace nanočástic vzniká jako doprovod k antropogenní činnosti člověka (odpad v provozu). Z naměřených výsledků koncentrací nanočástic se hledal hlavní zdroj (ISO/TR 27 628 Workplace atmospheres — Ultrafine, nanoparticle and nano-structured aerosols — Inhalation exposure characterization and assessment) a ve spolupráci se zaměstnavatelem se navrhovaly opatření na snížení expozice zaměstnanců vůči vyšší koncentraci nanočástic (např. využití metodiky MPSV a opatření dle ISO/TR 27 628).
• Druhá oblast výzkumu se zabývala cílenou výrobou nanoproduktů, která v roce 2020 probíhala s obrovským „hysterickým“ rozmachem. Jedná se o nanovlákna z různých polymerů, které se produkují metodou elektrostatického zvlákňování (elektrospinning). Tyto nanovlákna jsou nanášena na netkanou tkaninu, čímž vznikne výchozí „surovina“ pro výrobu nanoroušek a hlavně respirátorů.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 2/2020 Nové přístupy pro tvorbu statistik a zlepšování informační základny o BOZP

Aneta Živná Kavaliérová – Iveta Mlezivová – Lenka Svobodová – Pavlína Bulínová – Marcela Váchová – Petr Mrkvička

Tvůrci politik v EU i v ČR kladou důraz na lepší shromažďování statistických údajů, na získávání objektivnějších, kvalitnějších informací a lepších důkazů o oblasti BOZP a kvalitě pracovního života. Jedná se o vhodné nástroje pro monitorování dotčené oblasti. Pro tvorbu politiky na základě důkazů je důležité shromažďovat spolehlivé, včasné a srovnatelné statistické údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání, expozici na pracovišti a onemocněních souvisejících s prací a analyzovat náklady a přínosy v oblasti BOZP. Cílem a záměrem je usilování o lepší zjišťování, shromažďování údajů a vypracování společných přístupů dotčených aktérů v oblasti BOZP tak, aby mohly být realizovány účinnější postupy, regulační mechanizmy, dozorové činnosti a zároveň aby byly patřičně zohledněny odpovídající administrativní náklady pro podniky a vnitrostátní správní orgány. Cílem výzkumných aktivit bylo zpracování návrhu modelu pro sběr a monitorování relevantních dat vztahujících se k BOZP.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 3/2020 Vývoj nástrojů pro posuzování pracovních rizik s využitím webové platformy OiRA pro účely malých podniků, mikropodniků a OSVČ v ČR

Anna Cidlinová – Alena Horáčková – Kateřina Bátrlová – Jiří Vala – Miloš  Eichler – Lucie Kocůrková – Barbora Martiníková – Lukáš Petik – Ivana Slováčková

Online nástroj pro hodnocení rizik OiRA (Online Interactive Risk Assessment) je jednou z aktivit Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). OiRA je webová platforma, která umožňuje tvořit nástroje pro odvětvové posuzování rizik, a to v jakémkoli jazyce, snadno a standardně. Snaží se pomocí svých bezplatných nástrojů zjednodušit mikropodnikům, malým podnikům a OSVČ proces hodnocení rizik. Jednotlivé vyvinuté nástroje jsou publikovány online na portálu https://oiraproject.eu/cs/oira-tools.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 4/2020 Vývoj webové aplikace postavené na platformě otevřených dat k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

Jiřina Ulmanová – Veronika Měrková

• Celosvětově existuje celá řada iniciativ, které podporují principy tzv. otevřeného vládnutí a otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Do této oblasti patří také problematika otevřených dat.
• Mezi hlavní lídry v ČR v této oblasti patří Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo financí. Ministerstvo financí v rámci výzkumného projektu definovalo standardy publikace a katalogizace otevřených dat pro veřejnou správu.
• Stěžejním zdrojem dostupných otevřených datových sad je Národní katalog otevřených dat veřejné správy ČR.
• Pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) nejsou v současné době dostupná téměř žádná data v otevřeném formátu. Celá řada institucí zainteresovaných v oblasti BOZP však zveřejňuje řadu dat v podobě výročních zpráv a zpráv o činnostech, z nichž je možné data čerpat, a vytvořit tak otevřené datové sady.
• Projekt se zaměřil na vybudování webové aplikace, která by shromažďovala a vizualizovala dostupná data k oblasti BOZP. Byl vytvořen vlastní datový katalog, do něhož byly zpracovány dostupné sady, a to na úrovni krajů ČR.
• Vytvořená metodika poskytuje návod, jak takový katalog vytvořit, jak zpracovávat datové sady a jak je vizualizovat formou zajímavých tematických dashboardů.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 5/2020 Regiony s dlouhodobě nejvyšší úrazovostí a nemocností v ČR - příčiny a možnosti prevence

Josef Senčík – Marcela Váchová – Martin Viktora – Iveta Mlezivová – Lenka Svobodová – Petr Mrkvička

Při dlouhodobém sledování statistik týkajících se úrazovosti a nemocnosti v jednotlivých regionech ČR, které poskytuje každoročně Český statistický úřad, je možné vypozorovat, že některé regiony si vedou opakovaně a dlouhodobě hůře než regiony jiné. Ukazuje se, že rozdíly v úrazovosti a nemocnosti jsou v těchto regionech až dvojnásobné oproti celorepublikovému průměru. Nabízí se proto otázka, co může být příčinou tohoto jevu a jak je možné takovou situaci ovlivnit a zlepšit.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 6/2020 Právní úprava agenturního zaměstnání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP

Denisa Civínová – Jiří Vaňásek – Jan Vančura – Martin Štefko

Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravují §§ 14 až 16 a následně §§ 58 až 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky agenturního zaměstnávání, jako jedné z forem zprostředkování zaměstnání, upravuje zejména § 307a a §§ 308–309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, přičemž se předmětné problematiky také dotýká nařízení vlády č. 64/2009 o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat, ve znění nařízení vlády č. 374/2017 Sb.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 7/2020 Pracovněprávní vztahy a BOZP v kontextu kontroly povinností vyplývajících z § 316 zákoníku práce

Denisa Civínová – Lenka Scheu – Jiří Vaňásek – Jan Vančura – Josef Havelka – Martin Štefko

Ochrana osobních údajů je jednou z nepominutelných součástí právní regulace pracovněprávních vztahů. Dne 25. května 2018 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, které materiálně nahrazuje právní úpravu ochrany osobních údajů obsaženou v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále Obecné nařízení). Byť nařízení zachovává základní strukturu regulace, přináší řadu změn, které se nutně dotknou i pracovněprávních vztahů.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 8/2020 Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik

Josef Senčík – Marek Nechvátal – Pavlína Sedláčková – Jiří Vala – Vladimíra Lipšová – Kateřina Bátrlová – Karolína Mrázová – Jana Zónová

Kvalitní řízení BOZP je nezbytné v průběhu celé délky pracovního života, včetně prevence rizik na jedné straně a uzpůsobení pracoviště měnící se funkční kapacitě zaměstnanců na straně druhé. Psychosociální rizika na pracovišti vyplývají z charakteru a organizace práce, mezilidských vztahů na pracovišti a z vyvážení pracovního a rodinného života. Jsou-li tato rizika vnímána zaměstnanci jako zatěžující či překračující jejich možnosti, mohou být zdrojem pracovního stresu. Přestože nejsou psychosociální rizika ani pracovní stres explicitně zmíněny v právních předpisech České republiky, zaměstnavatel má povinnost je řídit. Pro účinné řízení BOZP jsou zásadní objektivní informace jak o úrovni psychosociální rizik na daném pracovišti, tak i informace o procesu stárnutí a jeho dopadech na pracovní život. Tyto informace musí být přístupné jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, resp. odborně způsobilým osobám v prevenci rizik. Poskytovatelé pracovnělékařských služeb by měli mít možnosti se v této oblasti dále vzdělávat. Přístup k zaměstnancům by měl být komplexní.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 9/2020 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnických a sociálních zařízeních s ohledem na dodržování hygieny (desinfekce apod.)

Lenka Scheu – Jana Ranglová – Jan Vančura – Josef Havelka – Kateřina Vančurová – Filip Dostál – Petr Havlíček

Nozokomiální infekce jsou problémem, který má potenciálně výrazně negativní dopady jak na pacienta, tak i na ekonomiku nemocnic. Problematika těchto infekcí je velmi široká, avšak bez její adekvátní znalosti není možné přijetí účinných a efektivních opatření proti šíření nozokomiálních infekcí. Významné místo v těchto preventivních aktivitách náleží hygienické očistě rukou, kterou je třeba provádět dostatečně důkladně, a to předepsanými postupy a za využití vhodných prostředků. Hygienická očista rukou tak představuje jeden z důležitých prostředků snížení výskytu nozokomiálních infekcí na minimum.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 10/2020 Analýza a hodnocení současného praktického a právního stavu oblasti BOZP na staveništích v České republice s akcentem na výkon činnosti koordinátora BOZP na staveništi s komparací stavu před a po novele č. 88/2016 Sb. zákona č. 309/2006 Sb.

Lenka Scheu – Jana Ranglová – Martin Štefko

Výkon činností koordinátora BOZP na staveništi přináleží ke stěžejním a stále aktuálním tématům. S ohledem na závažnost a související odpovědnost výkonů těchto činností se jevilo jako podstatné provést zmapování současného stavu, co se týče činnosti koordinátora BOZP na staveništi, a to s komparací stavu před a po novele č. 88/2016 Sb. zákona č. 309/2006 Sb.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2019 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v oblasti rostoucí zelené ekonomiky

Iveta Mlezivová – Lenka Svobodová – Pavlína Bulínová – Marcela Váchová – Petr Mrkvička

Pro zajištění dlouhodobého hospodářského růstu v ČR i ve světě se jeví jako nezbytné rozvíjet zelenou ekonomiku. Nedílnou součástí takového růstu je zajištění bezpečných, zdravých a důstojných pracovních podmínek lidem, kteří na těchto místech pracují nebo nově v následujících letech pracovat budou. Globální nedostatek zdrojů, jejich neefektivní využívání, růst cen surovin a energií, neudržitelný tlak na životní prostředí, změny klimatu, vznik nových trhů, změny spotřebitelské i průmyslové poptávky urychlují rozvoj odvětví šetrných k životnímu prostředí. Jedná se o perspektivní zdroj nových pracovních příležitostí. V krizovém období v Evropě vzrostl počet pracovních míst v zelené ekonomice o 20 %. U některých pracovních míst se hovoří o nutnosti přeměny v ekologičtější formu, neboť půjde o podmínku k přežití a lze v této souvislosti očekávat vznik nových pozic nejen pro vysoce kvalifikované pozice, ale vzniknou i místa středně a nízce kvalifikovaná. Úkolem navazujících národních strategií je zajistit, aby to byla místa pro zaměstnance také zajímavá.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 2/2019 Stanovení požadavků na znalosti učitelů středních škol pro kvalitní a účinné vzdělávání žáků v BOZP

Irena Kuhnová – Ivana Slováčková – Barbora Dvořáková

Ochrana mladých lidí (nových zaměstnanců/pracovníků), kteří se připravují na vstup na trh práce, nedávno na něj vstoupili nebo už jsou jeho součástí, je proto jednou z hlavních priorit EU a jedním z hlavních témat agendy EU. Obdobný postoj k tomuto tématu zaujímá i Česká republika. Už od doby, než byly rámcové vzdělávací programy schváleny pro jednotlivé stupně škol ČR, a školy podle nich začaly vyučovat, byly podniknuty pokusy, jak ovlivnit přístup rezortu školství k začlenění problematiky BOZP do vzdělávání, vč. zavedení této problematiky do středního (všeobecného i odborného) vzdělávání. Vzhledem k trvající neuspokojivé situaci, týkající se praktického začleňování tématu BOZP do výuky, byl v rámci tohoto výzkumného úkolu prověřen a analyzován současný stav, vč. překážek, které se na něm podílejí. Cílem výzkumného úkolu proto bylo stanovit požadavky na znalosti učitelů středních škol pro kvalitní a účinné vzdělávání žáků v bezpečnosti a ochraně zdraví, vč. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), a možnosti jejich dalšího profesního vzdělávání v této odborné problematice.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 3/2019 Zaměstnávání cizinců z neevropských zemí z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Josef Senčík – Marek Nechvátal – Pavlína Sedláčková – Jiří Vala – Milan Lupták

Ekonomický růst neomezuje pouze rychlost technologického rozvoje, ale také demografická situace u nás, resp. v EU jako celku. Na poli pracovního trhu je obecným problémem nedostatek lidí a konkrétních profesí. Existují tři možná řešení: podpora demografického růstu, cílené ovlivňování vzdělávacího systému a podpora přílivu pracovní síly ze zahraničí. V posledním případě lze reálně uvažovat především pracovní sílu ze zemí mimo EU, popř. z ekonomicky chudších oblastí Unie. První dva způsoby jsou dlouhodobé, třetí je pak relativně rychlý. Vyžaduje „pouhý“ dovoz pracovní síly.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 4/2019 Návrh systému řízení BOZP a prevence pracovních rizik pro státní organizace s více než 500 zaměstnanci

Jiří Tilhon

Řízení BOZP je v současné době prvotně řízeno ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy vztahujícími se k oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Konkrétní zaměstnavatel se řídí toliko těmi právními a ostatními předpisy k BOZP, které definují bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce vztahující se k podmínkám a charakteru vykonávané práce a pracovnímu prostředí na jeho pracovištích. Proto se podmínky BOZP u různých zaměstnavatelů různí, proto jsou jiné přístupy konkretizovány i u zaměstnavatelů shodných oborů činnosti či stejných strojních vybavení.

Policy Brief VÚBP, v. v. i. – 1/2018 Kvalita pracovního života 2018

Lenka Svobodová – Iveta Mlezivová – Pavlína Bulínová – Jiří Vinopal – Naděžda Čadová – Jan Červenka – Zuzana Dvořáková

Výzkumný úkol Kvalita pracovního života 2018 (dále KPŽ 2018) byl intenzivně řešen v krátkém ročním termínu. Stanovený hlavní cíl, a to zajistit aktualizovanou subjektivně vnímanou kvalitu pracovního života ekonomicky aktivních obyvatel ČR prostřednictvím reprezentativního šetření KPŽ 2018, zpracování dat dle certifikované metodiky a provedení importu do webových aplikací (aktualizace dat včetně rozšíření pro možnost tvorby časových řad), byl splněn. Monitorování kvality pracovního života by mělo v budoucnu pokračovat ve vhodném časovém intervalu pro naplňování časových řad a pro realizaci zpětné vazby o vývoji této oblasti.