Enviromentální aspekty dopadů rozvinutého oděvního průmyslu

Oblečení je něco, co nás doprovází po celý život. Oblečení je spojené se společností, kulturou a módou. V současné době převládá fenomén tzv. rychlé módy. Rychlá móda je obchodním modelem, který produkuje textil s krátkou životností a cenovou dostupností, takže životní cyklus takového produktu je necelý rok.

Kromě významných negativních dopadů textilních výrobků, které negativně ovlivňují životní prostředí z důvodu značné spotřeby primárních surovin a emisí skleníkových plynů je i problematika zpracování textilního odpadu. Textilní odpady jsou velice heterogenní a mohou být složeny z pletených, tkaných nebo netkaných látek, které mohou navíc obsahovat různé druhy vstupních surovin jako je bavlna, vlna, polyester, len, konopí, hedvábí, nylon, akryl a viskózu. Často jde o přízi ze směsi syntetických a přírodních vláken. Přítomnost různých chemikálií v textilních odpadech stěžuje proces recyklace i různé doplňky (zipy, knoflíky, flitry) recyklaci neusnadňují.

Sběr a třídění obnošeného textilu se stává součástí recyklace a byznysu. V současné době je sběr většiny textilu řešen pomocí charitativních organizací, a tím se oddálí vznik klasického odpadu. Sběr a třídění obnošeného se stává i výdělečnou činností.

V rámci výzkumného úkolu Měření a vyhodnocení pracovní atmosféry v provozech nanotechnologického průmyslu bylo provedeno měření pracoviště, kde se ručně třídí a pytlují oděvy pro další distribuci v množství cca 200 000 oděvů za měsíc (Obrázek 1 – Obrázek 3). Měřením se prokázalo, že i minimálním namáháním kusů textilu (ruční roztřídění Obrázek 4 a Obrázek 5) podle materiálu a typů dochází k uvolňování z vláken v rozměrech nano do pracovního procesu a tím se docílí koncentrace až 100 000 částic v cm3 a jejich střední průměr se pohybuje od 45–60 nm, viz grafy Obrázek 6 a Obrázek 7.

 

           

Technická univerzita v Liberci (dříve Vysoká škola strojní a textilní) má odborně a věcně k textiliím nejblíže si uvědomuje a vnímá textilie i jako odpad. Jedna z jejich mnoha aktivit je experimentální testování mlecího zařízení (Obrázek 8) na staré látky. Při našem měření nanočástic se zpracovávaly rozstříhané koberce (Obrázek 9). Výsledkem mletí byl mikrovláknitý materiál (Obrázek 10), který lze aplikovat jako kompozitní materiál do polymerní matrice.

Výsledky měření koncentrace nanočástic a jejich středních průměrů jsou patrné z grafů na Obrázku 11 a Obrázku 12. Udržení rozumné koncentrace nanočástic v prostoru je opatření při jímání produktu – černý pytel.

 

Koncentrace nanočástic (Obrázek 11) v prostoru mletí se pohybovaly v intervalu 3 000–4 000 #·cm-3, pouze při prohrabání produktu z mletí se koncentrace krátkodobě zvýšila na 6 000 #·cm-3 a naopak se snížil střední průměr částic o cca 20 nm (Obrázek 12).


© 2024

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2018–2022 a je součástí výzkumného úkolu Měření a vyhodnocení pracovní atmosféry v provozech nanotechnologického průmyslu, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., v letech 2021–2024.